Dennis Quaid 64 let

Herec, který na diváka zapůsobí svým drsným texaským vzhledem. Herec, který se nikdy nestal mega hvězdou a přesto ho zná skoro každý. Herec, jehož filmy se co do kvalit podobají jízdě na horské dráze – takový je Dennis Quaid. V útlém mládí se chtěl věnovat spíše hudbě - od čtyř let hrál na klavír a potom i na kytaru. Dokonce chtěl být i profesionálním hudebníkem. Na konci 60. let začal se svým bratrem Randym (též hercem) vystupovat jako kabaretní komik a imitátor známých osobností. Následovala vášeň k amatérskému boxu, ve kterém se chtěl Dennis na konci 70. let také prosadit. Nakonec se však v polovině toho desetiletí rozhodl pro herectví.

Po sérii bezvýznamných roliček dostal první větší příležitost v oscarovém dramatu A CO DÁL (1979), po čemž už neměl nouzi o velké role ve studiových projektech (PSANCI, POSÁDKA). První skutečně hlavní roli Dennis dostal v roce 1983, jednalo se o třetí pokračování hororu ČELISTI. Film ale dopadl velmi bídně. Avšak ani jeho následující projekty si nevedly příliš dobře (ÚTĚK ZE SNA, POLICIE Z NEW ORLEANS, PODEZŘELÝ). Smůlu se mu podařilo víceméně překonat roku 1987 scifi komedií VNITŘNÍ VESMÍR, avšak za skutečně pořádný odraz nahoru se dá považovat až životopisné drama GREAT BALLS OF FIRE! (1989), kde ztvárnil vynikajícím způsobem zpěváka Jerryho Lee Lewise. Následovalo období, kdy se Dennis věnoval převážně romantickým komediím spíše průměrných kvalit (POHLEDNICE Z HOLLYWOODU, WILDER NAPALM, SEMTEX BLUES, SÍLA LÁSKY) a v roce 1996 se opět velmi slušně zablýskl v dětinské, ale divácky úspěšné fantazy DRAČÍ SRDCE. Potom si zahrál menší roli v příjemné rodinné komedii PAST NA RODIČE a 90. léta zakončil dramatem z prostředí amerického fotbalu VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ, kde pod vedením režiséra Olivera Stonea podal v postavě z vrcholu klesajícího fotbalisty Capa Rooneyho jeden z nejlepších výkonů své kariéry a to i přesto, že se na plátně setkal s velikány jako Al Pacino nebo James Woods.

Rok 2000 by se dal označit za nejúspěšnější v jeho kariéře, neboť se objevil hned ve dvou vynikajících a komerčně úspěšných filmech. Tím prvním bylo scifi drama FREKVENCE, za což sklidil zřejmě nejvíce ocenění za celou dobu své kariéry. U toho druhého snímku se jedná o oscarový thriller TRAFFIC, kde dostal pouze vedlejší roli, ale i tak se nenechal zastínit např. Michaelem Douglasem nebo Beniciem Del Torem a i za tuto roli sklidil slušné ovace. V roce 2001 se uchýlil k menšímu projektu – romantickému dramatu VEČEŘE U PŘÁTEL a následující rok opět zahájil s velkou razancí. Nejdříve se objevil v rodinném snímku HRÁČ, čímž se sice opět vrátil k řadě průměrných projektů, kterými se převážně živil dříve, ale přesto se film stal kasovním trhákem. U kritiků pak zabodovalo retro DALEKO DO NEBE, kde ztvárnil homosexuálního manžela Julianne Moore a za svůj výkon byl nominován na Zlatý glóbus.