
256
Herečka Jana Synková pochází z rodiny pražského advokáta, po prarodičích z matčiny strany v sobě ale nese umělecké geny – dědeček Richard Josef Menšík a babička Emílie Herrmannová-Menšíková byli významnými osobnostmi Vinohradského divadla ještě před vznikem republiky. Jana Synková se od dětství věnovala recitaci a navštěvovala dramatický kroužek, po maturitě se na jeden rok stala elévkou mladoboleslavského divadla. Následně začala studovat hereckou výuku na DAMU, studium dokončila v roce 1967. Ještě v průběhu studií prošla experimentálním divadlem Maringotka (1964-1965), po absolutoriu získala angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (1967-1969). Tady si odehrála vedlejší role v moderním i klasickém repertoáru, za zmínku stojí jeji role Evy v Kunderově hře Ptákovina, která měla v Liberci světovou premiéru.
V roce 1969 přešla Jana Synková do souboru Naivního divadla Liberec, v jehož řadách působí dodnes. Naivní divadlo se později přeměnilo v Ypsilonku a od roku 1978 působí v Praze. Na této originální scéně dodnes Jana Synková uplatňuje své komediální vlohy, temperamentní projev a smysl pro grotesku, Ypsilonka v této herečce naopak našla letitou stabilní oporu. Z jejích divadelních rolí stojí za zmínku Král Ubu, Třináct vůní, Dvanáct křesel nebo Rusalka. S Ypsilonkou absolvovala také četná zájezdová představení po celé Evropě a v roce 1974 byla oceněna tvůrčí prémií Literárního fondu.
Před filmovou kamerou stála Synková poprvé již za studií, kdy hrála ve snímku MOTÝL (1965), studentském filmu FAMU. Jako bezejmenná dívka se pak mihla v tragikomedii FARÁŘŮV KONEC (1968), v Olmerově režijním debutu TAKŽE AHOJ (1970) hrála fotografku Helenu. V televizi dostala první výraznou příležitost v mikrokomedii DVEŘE (1976). Stejně jako jiné výrazné osobnosti Ypsilonky, tak i Synková začala pracovat pro film a televizi častěji až s příchodem divadla do Prahy. Svůj typický herecký projev kombinovaný se zapamatovatelnou obrýlenou vizáží uplatnila ve vedlejších postavách četných filmů 70. a 80. let, příležitosti dostala například od Věry Chytilové (HRA O JABLKO, 1976; KALAMITA, 1981), vedle dnes již zapomenutých titulů ji můžeme zaznamenat dále například jako sekretářku ve filmu SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ (1986).
2018Chata na prodejfilm
2018Po čem muži toužífilm
2017Babičkastudentský film
2015Babovřesky 3film
2014Babovřesky 2film
2013Babovřeskyfilm
2010Vyprávěj - ohlédnutíTV film
2006Prachy dělaj člověkafilm
2001RequiemTV film
1999Byl jednou jeden polda III - Major Maisner a tančící drakfilm
1999Vraždy a něžnostiTV film
1997Byl jednou jeden polda II - Major Maisner opět zasahuje!film
1996Kamenný mostfilm
1995Byl jednou jeden poldafilm
1995Malostranské humoreskyfilm
1994Akumulátor 1film
1994Saturninfilm
1992Jaké vlasy má ZlatovláskaTV film
1991Domácí představeníTV film
1991Případy pana JaníkaTV film
1990Den D Dáši BTV film
1990Milostivé létoTV film
1989Dědek BártaTV film
1989Království za kytarufilm
1989Můj přítel d'Artagnanfilm
1989Na dvoře je kůň, šéfeTV film
1988Libeňský čarodějTV film
1986Mladé vínofilm
1986Sardinky aneb Život jedné rodinkyTV film
1986Smrt krásných srncůfilm
1986Velká filmová loupežfilm
1986Šaty až na zemTV film
1985Dobré světlofilm
1984Mykolko - hop!TV film
1984Recept na milováníTV film
1984Této noci v tomto vlakuTV film
1983Evo, vdej se!film
1982Schůzka se stínyfilm
1982Únos Moravankyfilm
1981Evžen mezi námifilm
1981V podstatě jsme normálnífilm
1980Kalamitafilm
1980Nebojte se na ČesnečceTV film
1980Ztracený manžel a zastřelený výhybkářTV film
1979Jak rodí chlapfilm
1978Střepy pro Evufilm
1976Den pro mou láskufilm
1976DveřeTV film
1976Hra o jablkofilm
1970Takže ahojfilm
1968Farářův konecfilm
1965Motýlstudentský film
Aktualizace osobnostního profilu Jana Synková: 29.1. 2019 06:13